Jak nám četly babičky

Všichni víme, jak je důležité dětem číst… V dnešní době rodiče raději dají dítěti tablet, telefon, aby se mu nemuseli věnovat, byť by stačilo každý den dvacet minut přečíst krátkou pohádku. Čtení a soustředěný poslech textu většina dětí tak vůbec nezná a poprvé se s ním setkává v mateřské škole, nejenom, když se děti ukládají k polednímu odpočinku.

Zažila jsem situaci, kdy jsem dětem vyprávěla příběh „O sněhové vločce“. Ten příběh už si vlastně ani moc nepamatuji, protože jsem si ho právě v tu chvíli vymýšlela, ale nikdy nezapomenu na pohled dětí, ten zářivý pohled dětí. Těch dětí, které se najednou utišily, zpozorněly a s nadšením poslouchaly. Několik dalších dnů se dožadovaly pokračování, a tak jsme plynule přešli k četbě.

Čtení babiček v naší mateřské škole spojuje tři generace a to děti, rodiče a seniory. Čtení s prarodiči umožňuje setkávání nejmladší a nejstarší generace a posiluje tím mezigenerační sdílení času, prostoru a především předávání hodnot. Pravidelnými činnostmi v naší mateřské škole podporujeme tradiční a důležitý rituál předčítání v rodinách a přispíváme tím ke zvyšování čtenářské a jazykové gramotnosti dětí.

Protože víme, že se dětem všeobecně málo čte, uskutečňujeme každým rokem, dny čtení s babičkami. V námi dohodnutý a určený den jsme prarodiče pozvali do školy a děti si přinesly oblíbenou knihu. Nebylo jich mnoho, protože spousta dětí doma žádné knihy nemá. Ty, které takovou knihu měly, a přinesly byly nadšené předčítáním z ní. Z babiček, které si čtení užívaly stejně jako naše děti, vyzařoval klid, pohoda a láska. Důležitost a příjemná atmosféra při čtení byla umocněna posezením babiček a dědečků v našich „pohádkových křeslech“, které jsme pořídily do každé třídy.

Tato aktivita je nejen u dětí ale i prarodičů velmi oblíbená. Řekněme si, které dítě by si rádo neposlechlo pohádku od své babičky…

Mgr. Vladimíra Pechanová
Mateřská škola Obrnice

Jak nám četly babičky

Přejít na další články týkající se gramotností

Přejít na další články
týkající se gramotností